Slavín je památník nacházející se vysoko nad Bratislavou, v části Slavín jejího Starého Města. Připomíná sovětské vojáky padlé ve 2. světové válce. Od roku 1961 je slovenskou národní kulturní památkou. Dne 4. dubna, v den výročí osvobození Bratislavy, se na tomto místě vzdává pocta padlým sovětským vojákům. Tradičně se pamětní ceremonie zúčastňuje i prezident Slovenské republiky.

Slavín se nachází na předhůří Malých Karpat a představuje jednu z turistických atrakcí Bratislavy. Je vyhledávaným místem pro svoji polohu, protože je z něho dobrý výhled na celou Bratislavu.

Ze tří kol soutěže o podobu Slavína vyšel vítězně návrh Jána Svetlíka ve spolupráci s kolektivem výtvarníků Tiborem Bártfayem, Jozefem Kostkou, Rudolfem Pribišem, Jánem Kulichem, Ladislavem Snopkem, Alexandrem Trizuljakem, Jurajem Krenem a Deziderem Castiglionem.

Celá koncepce respektuje dřívější hroby padlých vojáků. Přístup k areálu s dominantou památníku tvoří monumentální schodiště. Sochařské dotvoření prostředí umocňuje vjemový účinek. Vedlejší kompozice je orientovaná na otevřený panoramatický pohled na Bratislavu.

Centrální část památníku tvoří obřadní místnost, jejíž vrchní součástí je 39,5 m vysoký monument v tvaru obelisku. Na jeho vrcholu se nachází socha sovětského vojáka vztyčujícího vlajku od slovenského sochaře Alexandra Trizuljaka. Stěny obřadní místnosti jsou zhotoveny z mramoru. Jsou na nich vyryta jména slovenských měst a datum jejich osvobození Rudou armádou, i básnický epitaf:

Ty, ktorý vchádzaš sem odožen bôľ a súcit nech kropky tvojich sĺz nezvonia o mohyly za hrdosť človeka za život ľudstva súci za tvoju jasnú tvár my smrť sme podstúpili.

Bronzové kazetové dveře vzpomínkové síně zdobí reliéfy R. Pribiše.

V areálu památníku sa nacházejí další sochařská díla od mnoha slovenských sochařů 20. století: Tibora Bártfaya (sousoší Nad hrobom spolubojovníka), Jána Kulicha (sousoší Po boji), Jozefa Kostky (sousoší Vďaky) a Jána Svetlíka. Při vstupu do areálu je vidět reliéf Prísaha na bojovú zástavu Ladislava Snopka.

Slavín je místem, na které se v socialistickém Československu často přicházely poklonit zahraniční delegace. V současnosti je navštěvován, často i neoficiálně, některými zahraničními státníky ze zemí, které byly součástí bývalého Sovětského svazu. Přijíždějí i příbuzní zde pohřbených sovětských vojáků: položit kytičku, rozsypat hlínu z rodné země a poklonit se. Díky zpřístupnění sovětských válečných archivů týkajících se ztrát a jejich zveřejňování v oficiální digitální databázi Memorial mají občané ze zemí bývalého SSSR možnost najít místo hrobu svého příbuzného, padlého sovětského vojáka. Proto přijíždějí na vojenské hřbitovy častěji než dříve.

V roce 2005 Slavín navštívil ruský prezident Vladimir Putin při příležitosti svojí návštěvy Slovenska v rámci schůzky s Georgem Bushem.

Ve všech šesti sektorech masových hrobů vznikají deformace terénu. Zemina v hrobech na Slavíně zvětrává. Pokles však není nebezpečný, jde spíše o estetickou záležitost. Statik upozornil na fakt, že situace v podzemí by mohla ohrozit bezpečnost celého památníku. Z těchto důvodů bylo podzemí památníku rekonstruováno.